Poslední roky byly pro českou společnost zatěžkávací zkouškou. Pandemie následovaná skokovým růstem cen potravin, energií a služeb vytvořila koktejl, který neodpovídá finanční realitě běžného člověka. O to víc je pak vzdálený realitě rodičů, kteří na vše zůstali sami.

Samoživitelé jsou nejzranitelnější skupinou. Tam, kde úplná rodina hledá úspory v luxusu, samoživitel už často nemá kde škrtat. I přes tento fakt se ale konkrétní dopady na neúplné rodiny v celospolečenské diskuzi často přehlížejí. Jejich hlas zaniká v obecných zprávách o inflaci.

Chceme, aby jejich hlas byl slyšet

Situace samoživitelů je specifická. I běžné provozní věci, které dvě dospělé osoby zvládnou bez mrknutí oka, se v jednom člověku stávají logistickým a finančním oříškem. Abychom mohli efektivně pomáhat, musíme mít v rukou fakta, nikoliv jen dohady.

Proto jsme se v Nadačním fondu Samoživitelka rozhodli k důležitému kroku. Spouštíme pravidelnou Zprávu o situaci samoživitelů v České republice.

Data jako nástroj ke změně

Náš nový projekt bude pravidelně mapovat, jak se mění životní podmínky sólo rodičů v čase. Budeme sledovat nejen jejich ekonomickou sílu, ale i dostupnost bydlení, zdravotní péče a volnočasových aktivit pro jejich děti.

„Mám pocit, že se na nás zapomnělo. Všichni mluví o tom, jak je všechno drahé, ale nikdo nevidí, že já už nemůžu jít na žádnou další brigádu, protože už teď své děti skoro nevidím. Potřebujeme, aby někdo ukázal, jaká je pravda.“ — tatínek Marek, samoživitel dvou dcer

Díky těmto datům budeme moci lépe argumentovat u zákonodárců, navrhovat konkrétní systémové změny a ukazovat veřejnosti, kde je pomoc nejvíce potřeba. Protože jen to, co je pojmenované a podložené fakty, se může začít skutečně měnit.

Samoživitelé jsou v naprosté většině pracovití a zodpovědní lidé. Přesto mají často pocit, že běží v nekonečném kolečku, ze kterého není úniku. Ani vyšší pracovní tempo, ani drastické škrty v rodinném rozpočtu mnohdy nepomáhají. Problém totiž neleží v jejich nasazení, ale v matematice dnešní doby.

Zatímco dříve mohl jeden průměrný plat pokrýt skromné rodinné bydlení a základní potřeby, dnes se situace dramaticky změnila. Trh s bydlením se nastavil na standard dvou vydělávajících dospělých.

Past jménem nájemní bydlení

V posledních letech jsme svědky strmého nárůstu cen nájmů a energií. Tento trend udělal z adekvátního bydlení „luxusní zboží“. Pro rodiče, který je na vše sám, to znamená krutou statistiku: více než polovina veškerých příjmů padne jen na střechu nad hlavou.

Pokud vám po zaplacení nájmu a služeb zbude méně než polovina peněz na jídlo, léky, školní pomůcky a nečekané výdaje, stává se z každodenního života krizové řízení. Tento stav je dlouhodobě neudržitelný a vede k vyhoření i ztrátě naděje.

„Každý měsíc počítám koruny. I když jsem si vzala brigádu navíc, majitel zvedl nájem o dva tisíce a já jsem zase tam, kde jsem byla. Máte pocit, že stojíte v bahně – čím víc se snažíte běžet, tím hlouběji se boříte.“ — maminka Lucie, 34 let

Příspěvky na bydlení situaci nevyřeší

Státní příspěvky jsou pro mnohé rodiny nezbytnou první pomocí, ale nejsou lékem. Jsou to jen náplasti na hlubokou ránu. Mechanismus dávek nemůže efektivně reagovat na dravý realitní trh. Skutečným řešením není jen „posílat peníze na nájem“, ale zajistit, aby existovalo dostupné bydlení pod kontrolou veřejného sektoru.

Jedinou cestou z této pasti je aktivní výstavba dostupných bytů a systémové změny, které vezmou v potaz potřeby neúplných rodin.

Co děláme v Nadačním fondu Samoživitelka?

Víme, že finanční dary jsou jen částí skládačky. Proto otázku bydlení vnímáme jako naše klíčové téma. Nejsme jen pasivními dárci – aktivně lobbujeme u zákonodárců a státních institucí. Snažíme se vysvětlovat, že podpora dostupného bydlení není charita, ale investice do stability celé společnosti a budoucnosti dětí, které v těchto rodinách vyrůstají.

Když se řekne „problémy samoživitelů“, většina z nás si představí prázdnou lednici nebo chybějící peníze na nájem. Ekonomická realita jednoho rodiče na všechno je neúprosná. Neustálý tlak na pokrytí základních potřeb ale nese ještě jeden, mnohem nenápadnější a ničivější důsledek: ztrátu životního optimismu.

Dlouhodobý stres z nedostatku financí se postupem času mění v pocit méněcennosti. Rodiče, kteří každý den odvádějí heroický výkon, aby jejich děti měly vše potřebné, se často cítí rezignovaně a stydí se za situaci, do které se dostali.

Hrdost jako motor pro změnu

V našem fondu razíme heslo: „Vracíme hrdost samoživitelům.“ Proč? Protože psychický stav je základním předpokladem pro řešení jakékoli krizové situace. Pokud člověk uvěří, že jeho situace není jeho osobním selháním, ale souhrou okolností, které se mohou stát každému, získá zpět sílu jednat.

Ukazujeme maminkám a tatínkům, že jejich hodnota se neměří stavem bankovního konta. To, že zvládají roli obou rodičů v jednom, je naopak důvodem k obdivu, nikoliv ke studu. Reálně totiž platí, že vrácená hrdost má v mnoha ohledech stejnou, ne-li větší váhu než materiální pomoc.

„Nejtěžší nebylo vyjít s penězi, ale pohled do zrcadla. Cítila jsem se neschopná, že svým dětem nedokážu zajistit standard jako v jiných rodinách. Až podpora z fondu mi pomohla pochopit, že jsem bojovnice, ne oběť.“ — maminka Petra, jedna z klientek fondu

Pomoc, která nepokořuje, ale staví na nohy

Naše pomoc není charita v zastaralém slova smyslu. Je to služba a partnerství. Komunikujeme se samoživiteli jako s rovnými partnery, protože víme, že životní zvraty – rozchody, úmrtí partnera nebo náhlá ztráta zaměstnání – jsou události, které často nemůžeme ovlivnit.

Cílem Nadačního fondu Samoživitelka je vytvářet prostředí, kde požádat o pomoc není projevem slabosti, ale rozumu a odvahy postavit se za budoucnost své rodiny.