Začíná to u složenek, končí u pocitu viny
Když se řekne „problémy samoživitelů“, většina z nás si představí prázdnou lednici nebo chybějící peníze na nájem. Ekonomická realita jednoho rodiče na všechno je neúprosná. Neustálý tlak na pokrytí základních potřeb ale nese ještě jeden, mnohem nenápadnější a ničivější důsledek: ztrátu životního optimismu.
Dlouhodobý stres z nedostatku financí se postupem času mění v pocit méněcennosti. Rodiče, kteří každý den odvádějí heroický výkon, aby jejich děti měly vše potřebné, se často cítí rezignovaně a stydí se za situaci, do které se dostali.
Hrdost jako motor pro změnu
V našem fondu razíme heslo: „Vracíme hrdost samoživitelům.“ Proč? Protože psychický stav je základním předpokladem pro řešení jakékoli krizové situace. Pokud člověk uvěří, že jeho situace není jeho osobním selháním, ale souhrou okolností, které se mohou stát každému, získá zpět sílu jednat.
Ukazujeme maminkám a tatínkům, že jejich hodnota se neměří stavem bankovního konta. To, že zvládají roli obou rodičů v jednom, je naopak důvodem k obdivu, nikoliv ke studu. Reálně totiž platí, že vrácená hrdost má v mnoha ohledech stejnou, ne-li větší váhu než materiální pomoc.
„Nejtěžší nebylo vyjít s penězi, ale pohled do zrcadla. Cítila jsem se neschopná, že svým dětem nedokážu zajistit standard jako v jiných rodinách. Až podpora z fondu mi pomohla pochopit, že jsem bojovnice, ne oběť.“ — maminka Petra, jedna z klientek fondu
Pomoc, která nepokořuje, ale staví na nohy
Naše pomoc není charita v zastaralém slova smyslu. Je to služba a partnerství. Komunikujeme se samoživiteli jako s rovnými partnery, protože víme, že životní zvraty – rozchody, úmrtí partnera nebo náhlá ztráta zaměstnání – jsou události, které často nemůžeme ovlivnit.
Cílem Nadačního fondu Samoživitelka je vytvářet prostředí, kde požádat o pomoc není projevem slabosti, ale rozumu a odvahy postavit se za budoucnost své rodiny.
